Účinná je jak psychoterapie zaměřená na změnu osobnosti a vztahů, na podporu růstu a zrání osobnosti (psychoanalýza, psychodynamická a interpersonální psychoterapie, existenciální a humanistická psychoterapie), tak psychoterapie zaměřená na změnu (symptomového) chování – sem patří behaviorální a kognitivně behaviorální terapie, ale také systémové, strukturální a komunikační terapie, známé zejména z práce s rodinnými jednotkami.
Podstatou závislosti je ztráta kontroly nad užíváním nějaké látky či chováním. Odehrává se na úrovni fyziologické, na úrovni myšlení a následně i chování. Je doprovázená nezvladatelnou touhou, odvykacím stavem, neschopností závislostní chování zastavit a ukončit. Příčiny vzniku závislosti jsou velice komplexní. Nejčastěji se jedná o složitou kombinaci faktorů fyziologických (ať vrozených, či získaných), psychologických a sociokulturních.
Syndrom závislosti může být přítomný pro specifickou látku (př. alkohol), třídu látek (př. opioidy) nebo větší spektrum různých látek. Nejčastěji se jedná o závislost na alkoholu, tabáku, nelegálních drogách (marihuana, pervitin, heroin…) a dále na lécích (sedativa, hypnotika, opioidní analgetika). Závislost na hraní se spíše považuje za návykové a impulzivní poruchy, nicméně praxe léčby těchto poruch se léčí společně či velmi podobným způsobem jako na objekt specifikovaná závislost. Neurobiologický výzkum postupně stále výrazněji dokazuje, že jak psychoaktivní látky, tak i hraní stimuluje podobně neurobiologické systémy a dopaminový odměňovací systém, kterému se připisuje primární role ve vývoji a udržování závislosti.
Mezi hlavní znaky závislosti patří bažení, neodolatelná touha, která nás nutí užít látku či provádět činnosti, které nám přivodí příjemný stav. Dále se jedná o odvykací stav, který způsobuje nepříjemné chvíle, kdy nám látka není k dispozici. Objevují se potíže v sebeovládání, kdy nedokážeme kontrolovat množství užité látky, případně začátek a konec užívání či hraní. Zvyšuje se tolerance, musíme užívat stále větší množství látky, abychom dosáhli chtěného stavu. Postupné zanedbáváme povinnosti, potěšení nebo jiné zájmy ve prospěch užívané látky či hraní. A nakonec zjistíme, že látku užíváme či hrajeme i přesto, že se objevují jasné důkazy o škodlivosti, které si buď sami uvědomujeme, nebo nám je zprostředkovává okolí.
Má-li jedinec zájem zbavit se závislosti, je podstatná motivace. Je potřeba si zvědomit, co mu závislost přináší negativního, současně jaké výhody mu přinese, pokud začne abstinovat. Chceme-li se závislosti zbavit, je podstatná změna. Změna nejen v tom, že přestaneme určitou návykovou látku užívat či hrát. Abstinence je nutnou podmínkou, ale sama o sobě nestačí a životní spokojenost nezaručí. Je důležité dělat změny i v dalších oblastech života. V tomto ohledu je někdy nutné vyhledat odborníky, kteří s tím mohou pomoci, ať už to je lékař-psychiatr, adiktolog, psychoterapeut, sociální pracovník a další.
Psychoterapie je odborná a kvalifikovaná činnost, jejímž obsahem je léčení či ovlivňování duševního stavu a pomoc při dosahování změny potřebné k rozvoji potenciálu duševního zdraví. Konkrétnímu zaměření odpovídají cíle psychoterapie, které mohou být z hlediska závislostí definovány např. jako úplné uzdravení, úleva od příznaků či snížení četnosti jejich výskytu, úprava chování a zlepšení psychosociální adaptace, podpora růstu a zrání, a v širším smyslu prospěch člověka ze zvládání, překonávání a řešení životních problémů a krizí.
It all starts with simple questionnaire. With your answers, we will then select the right therapist for you, based on some fairly complicated math.